Představujeme nové tváře polanského A-týmu

Posilu na brankářském postu vyhlížela Valašská Polanka již během zimní přestávky loňského ročníku, nakonec se však do jarní části sezony nešlo, a tak zbylo spoustu času na to, aby se oddíl mohl porozhlédnout šířeji. Nakonec se do polanské kabiny hlásí dvaadvacetiletý Jan Dobeš, jenž by měl utvořit tandem s dalším mladíkem Rostislavem Zrníkem. Honza začínal s fotbalem ve Lhotě u Vsetína, posledním jeho působištěm byl přímo tým Vsetína. Jak se vůbec zrodila příležitost jít chytat do Polanky a jak se Honza v novém prostředí cítí, na to nám sám odpověděl: „Oslovil mě trenér Kapusta, jestli bych nechtěl jít chytat za Valašskou Polanku a já řekl proč by ne. Myslím, že Krajský přebor je kvalitní soutěž, která bude hodně bojovná. V kabině se mi hodně líbí, je tu super parta a já jsem rád za to, jak mě kluci vzali mezi sebe. Připadám si, jak kdybych tady byl už desítky let, jsem fakt nadšený a doufám, že to tak bude pořád, jako je to teď."

Libor Punčochář se po svém příchodu do Valašské Polanky stal nejmladším hráčem A-týmu, ovšem přichází jako slibný talent, který svou kvalitu dokázal již během přípravných zápasů a v polanském dresu bude nabírat své první mužské zkušenosti. Libor začal s fotbalem ve Vizovicích, odtud vedla jeho cesta na Vsetín, kde nastupoval v kategoriích U17 a U19. Do Valašské Polanky jej zlákal jeho dobrý kamarád Petr Mikuš, jenž začínal s fotbalem právě ve Valašské Polance, pak už zbývalo jen málo, aby se nadějnému hráči ozval přímo trenér Radomír Kapusta a Libor se v Polance hlásil k prvnímu tréninku. „Od nové soutěže očekávám vysokou úroveň, což jsme mohli poznat hned v prvním přátelském utkání v Nevšové. S kabinou jsem velmi spokojený, všichni kluci jsou přátelští a do party mě přijali velmi rychle. Jsem rád, že zde můžu působit a každým zápasem a tréninkem získávat nové zkušenosti od trenéra a spoluhráčů," nechal se slyšet talentovaný borec.

Tentokrát se podíváme do ofenzívy, kam se polanským skautům podařilo získat také nadějnou posilu. Je jí dvaadvacetiletý Jan Tomšů, jenž první fotbalové krůčky započal v Bratřejově. Odtud vedla jeho cesta do Prlova, kde také Honza naposledy působil. Pak se však ozval Michal Baran a fotbalová kariéra nabrala směr Valašská Polanka. „První krok k možnému přestupu vznikl, když jsem se bavil, teď už se spoluhráčem Michalem Baranem, který dal moje telefonní číslo trenérovi a pak už jsme se začali domlouvat. Od úrovně fotbalu v Polance očekávám rychlejší a kvalitnější hru, než na kterou jsem byl doposud zvyklý. Na kabinu můžu říct jen samá pozitiva, kluci nás výborně přijali a tvoříme skvělý tým." Honzovi se střelecky dařilo i v přípravě, doufejme, že své první branky přidá i na úrovni Krajského přeboru. 

Samozřejmě nám to nedalo a zeptali jsme se Marka i na reakce v Lidečku, přeci jen rivalita mezi oběma kluby bývala ve vzájemných zápasech velká. „Zpočátku možná zavládlo menší překvapení, ale myslím a taky doufám, že mi to nakonec nikdo vyčítat nebude. Rivalita tam určitě je, ale myslím, že už to není tak moc vyhrocené jako dřív. Zároveň bych chtěl moc poděkovat vedení Lidečka, že mi umožnilo si tuto štaci vyzkoušet. Těším se na začátek sezony."

Nakonec zde máme i jednu staronovou tvář. Do Valašské Polanky se vrací bojovník Adam Zemánek, jenž vyztuží defenzivní řady. Adam je odchovancem Valašské Polanky, ve zdejším klubu prošel od přípravky až do mužů. Postupně však bylo třeba, aby Adam dostal více herního prostoru, a tak využil nabídky sousedního Prlova, kde se stal stabilním členem základní sestavy. Jak se vlastně zrodil Adamův návrat do Polanky? To nám sám velký bojovník popsal: „První náznak přišel, když jsem potkal Michala Barana, kterým se mě ptal, zda bych se nechtěl vrátit zpět do Polanky. Tato myšlenka se mi rozležela v hlavě, a když jsem se s klukama spojil podruhé, tak mě pozvali po tréninku do kabiny a tam se můj návrat do Polanky definitivně domluvil." 

Podobně jako kluky výše, také Adama čeká první sezona v Krajském přeboru. „Očekávám určitě velký skok co se herní kvality týče. Už když jsem přišel na první trénink, tak jsem viděl, jak jsou kluci ve všem rychlejší a fotbalovější, než jsem byl do té doby zvyklý. V kabině se mi zatím velmi líbí, je tady pohodová a přátelská atmosféra. Na všech spoluhráčích jde vidět, jak je fotbal velmi baví, ale hlavně také to, že jsou skvělá parta kamarádů."

A jak už to ve světě bývá, i v Adamově případě se potvrdilo staré známe pořekadlo – všude dobře, doma nejlíp. „Svůj návrat vnímám velmi pozitivně. Už když jsem přišel na první trénink do šatny, tak se mi vrátilo plno hezkých vzpomínek prožitých právě v této kabině. Příležitosti zahrát si znova v Polance si velmi vážím a těším se, že si zase zahraji s kluky, se kterými jsem vyrůstal již od přípravky."